Rondane
Zelená barva v národním parku
Národní park Rondane je od Sjoa vzdálen zhruba 35 minut. V národním parku Rondane máte možnost si vyzkoušet co Solvejža kvůli Pear Olsenovi každý den absolvovala. Cesta od parkoviště k chatě Pear Gynta je 6 km dlouhá. Budete se pohybovat v nadmořské výšce 1 200 metrů. Všude okolo Vás je všechno zelené a tato zelená barva má asi 1 000 odstínů. Zelenou barvu dělají hlavně lišejníky, zakrslé břízy a celá řada flóry, kterou u nás ani nenajdete. Stavějí se tu kamenné mohyly, které značí cestu.
Pear Olsen vždycky rád "rejpal"
Pear Gynt je románová postava z románu Henrica Ibsena. Ibsen čerpal informace právě v tomto kraji. Ve vesnici Vindstaf se počátkem 18. století narodil člověk Pear Olsen. Nebyl to typický Nor. Kritizoval špatné norské vlastnosti, byl to takový rejpal, ale měl také své přátele. Když měl jeho jeden přítel svatbu, který si bral dívku Ingrid, Pear Olsen ji nějakým způsobem svedl. Tím co provedl překročil, veškeré meze. Aby se Pear Olsen vyhnul trestu, tak se ukryl v horách a postavil si v nich chatu. Žil v chatě a ukryl se tak dobře, že i když po něm chasníci pátrali, tak ho najit nemohli.
Našla ho jenom jeho přítelkyně Solvejža, která mu každý den nosila jídlo a trávila s ním večery. Čehož se dopídili právě chasníci, kteří ho hledali a vystopovali. Solvejža se o tom dozvěděla, chasníky předběhla a Pear Olsena varovala. On se s ní rozloučil a sliboval, že se vrátí. Utíkal hodně daleko. Podle pověsti prý procestoval polovinu světa. Byl v Arábii i v Americe. Vrátil se za 40let, jako 60 letý. Za tu dobu se změnil k pozitivnímu. Solvejža byla v té době slepá a po 40ti letech Pear Olsena poznala podle hlasu. Nakonec se vzali a Pear Olsen v roce 1795 zemřel.
Henric Ibsen přivedl dceru lékárníka do jiného stavu
Tohoto námětu se právě chytil dramatik Henric Ibsen. On je jedním z největších postav norského i světového kulturního dědictví. Je velmi často srovnáván se Shakespearem. A proč si vybral právě život Pear Olsena? Oni mu totiž některé jeho části života připomenuli vlastní život. Narodil se v chudé rodině. Měl být lékárníkem. Když Henric Ibsen žil, tak lékárnictví nebylo to pravé. V učení spal na peci s dcerou lékárníka a přivedl ji do jiného stavu. Lékárník ho vyhodil a byl nucen cestovat po světě. Odjel na 30 let, žil ve Francii, v Itálii. Do Norska se vrátil jako starší bohatý pán a chtěl napsat nějakou hru, která by nějakým způsobem pasovala právě na Norsko. Hledal dynamickou postavu, která se vyvíjí a našel ji právě tady. Napsal divadelní hru, která se jmenuje Pear Gynt. Hra byla poprvé uvedená v Oslu a samozřejmě, že se setkal s poměrně velkým úspěchem. Nebyla by tak slavná, kdyby k představení nepřihlížel Edvard Greek. Právě on je další veličina, tentokrát světové hudby. Hra se mu tak zalíbila, že se rozhodl ke hře Pear Gynt napsat melodii.
Pear Gynt v ČR
Hru Pear Gynt, můžete shlédnout i u nás. V Praze v divadle ABC nebo v divadle Pod Palmovkou. Je to hezký zážitek, a pokud uvidíte tu cestu a podíváte se na hru, tak se vám ty zážitky z Norska opravdu vrátí.
